Svatý FLORIÁN                                                                                                                                                                                                               Florián se narodil ve třetím století n.l. v Lieselmavru u Vídně. Byl pokřtěn a vychováván v křesťanské víře. Stal se vojákem a později císař­ským úředníkem v římské provincii Noricum (dnešní Rakousko). Když vydal císař Dioklecián přísná nařízení proti křesťanům (čtyři protikřesťan­ské edikty z let 303- 304) začali správci provincií pátrat po vyznavačích křesťansta silím je nutit, aby se své víry zřekli. Také v provincii Nori­cum vlad.ař Aguilinus (pohanský místodržitel Diokleciána se sídlem v Lor­chu a přímý nadřízený Flodána) začal uvádět císařský edikt v život. Zatkl a za žalářoval 40 mužů. Kdse Flodán doslechl o vězněch a raných křesťanech, vydal se za nimi, aby se jim pokusil pomoci. Sám však byl zatčen, sesazen ze své funkce a mučen. Když i nadále trval na své víře, byl odsouzen k smrti utopením. Na krk mu byl přivázán mlýnský kámen a tělo svrženo do řeky Enns (Enže). Zemřel 4. května roku 304.Legenda dodává,že jeho tělo bylo vyplaveno na skálu, kde ho hlídal velký orel. Prý proto, aby nemohl být zhanoben pohany (nebo aby orel uchránil tělo před ostatními dravci i když byl sám dravec). Tam ho nalezla a tajně pohřbila odvážná křesťanská vdova Valerie z Lince. Pohřben byl v místech, kde dnes leží městys St. Florian, a nad jeho hrobem byl už v šestém století vystavěn augustiniánský klášter. Tradovalo se, že svou mod­litbou a osobní pomocí zachránil. hořící dům. Od 15. stol. se stal patronem hasičů, postupně se stal i patronem kominíků, sládků, bednářů, mydlářů a zedníků. Stal se zemským patronem Horního Rakouska, Bologně, ale i Polska. V Krakově jsou uloženy jeho ostatky, které si na papeži vyžádal král Kazimír, jako záštitu v bojích proti Rusům a proti pohromám vzniklým vodním živlem. Část světcových ostatků získal z Polska také Karel IV. pro svatovítský chrám v Praze. Tak sv. Florián pronikl hlouběji i do českého povědomí. Stal se typickou postavou štítových klenků vesnických chalup, lidových maleb na skle, svatých obrázků aj. Počeštělé jméno Floriána je Květoslav nebo Květoš. Základem jména je latinské Florianus, které vychází ze slovesa florere - "kvést". Přestože byl sv. Flodán tak uctíván, jeho dřívější svátek byl zrušen císařem Josefem II. v roce 1787. V současné době dochází k renesanci kultu sv. Florna jako patrona hasičů.

 

 

 

  • Svatý Florián - zemřel r.304. Velitel pluku propuštěný ze římských legií. Narodil se v Cetii (dnes Zeiselmauer u Vídně) a za vlády císaře Diokleciána byl jednou z obětí jeho zásahů prostřednictvím čtyř protikřesťanských ediktů z let 303 a 304. Dnešní území Rakouska do té doby patřilo římské provincii Noricum a císař Dioklecián tuto provincii připojil k Pannonii. V okolí dnešního Lince, v městě Lauriacum (neboli Lorch) u soutoku Enže s Dunajem, dal jeho místodržitel Aquilinus pozavírat a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florian dozvěděl, spěchal křesťanům na pomoc. Nebyl však dostatečně opatrný a po několika dnech byl zatčen a pod neustálým týráním měl zapřít Krista. Protože se nechtěl za žádnou cenu víry zříct a soud nevzal ohledy na jeho zásluhy v armádě, jeho bezúhonný život, vydal ho do rukou katů. Ti mu přivázali na krk mlýnský kámen a hodily ho do řeky Enže. Jeho mrtvé tělo se zachytilo na skále, k níž podle pověsti zaletěl velký orel, i když je sám dravcem, mrtvolu sv. Floriána před ostatními dravci uchránil. Stalo se 4. května 304 n.l. ostatky sv. Floriána pochovala zbožná paní Valerie z Lince, odkud pak byly přeneseny dvěma jáhny do Říma. Roku 1183 byly vyžádány ostatky sv. Floriána polským králem Kazimírem a biskupem Gedeonem jako ochrana proti Rusům. Papež žádosti vyhověl. Sv. Florián má poslední místo odpočinku v tehdy nově vystaveném chrámu v Krakově. Od té doby je sv. Florián patronem Polska. Z Polska byla za Karla IV. malá část jeho relikvií převezena do chrámu sv. Víta v Praze. Relikviář má však rovněž katedrála v Olomouci, kostely na Kladně, v Jaroměři, v Havlíčkově Brodě a jinde. Tyto maličké kousky Floriánových ostatků měly ve středověku chránit města před požáry, poněvadž Florián, umučený ve vodě, se stal patronem hasičů, kominíků a všech, kteří pracují s ohněm. Jeho atributem je nádoba (vědro, putínka) s vodou, kterou hasí hořící dům. Svátek má 4. května. Každoročně se konají, i v době totality, oslavné bohoslužby v pražském barokním kostele u sv. Jakuba. Obraz sv. Floriána se objevoval na obecních pečetidlech, městských branách, kostelních věžích, na zvoničkách a jeho sochy se stavěly na návsích a náměstích.

    Na Hané ještě v minulém století hlásil ponocný:

"Chval dobrý duch Hospodina
i Ježíše, jeho Syna.
Odbila desátá hodina, milý svatý Floriáne,
tohoto městečka patrone,
chraň nás od ohně. „

  • Svatá Barbora - zemřela r. 237 n.l. Je patronkou hasičů v románských zemích (Itálie, Francie) a rovněž všech, co pracují s ohněm. Svátek má 4. prosince.
  • Svatý Antonín - zemřel r. 356 n.l. Je patronem hasičů ve Vatikánu.
    Svátek má 17. ledna. Nezaměňovat se sv. Antonínem Paduánským, populárním sv. Antoníčkem.